Veterinární základy aneb
péče o štěňátko


Ze zdravotního hlediska je hned několik důležitých úkonů/bodů, se kterými by se měl každý začínající chovatel seznámit.
Jmenovitě se jedná o vakcinaci, odčervení, aplikaci preparátů proti vnějším parazitům a péči o mléčný chrup.
Pravděpodobně všem majitelům - zkušenějším, i těm méně zkušeným - je známo, že je zapotřebí nechat pejsky očkovat. Ne všichni však již vědí, kdy je pro to vhodný čas a také proti jakým nemocem je možno vakcinovat.
Základní vakcinace se provádí proti pěti psím infekčním chorobám (psinka, parvoviróza, leptospiróza, infekční hepatitida a vzteklina). Tento základ je časem možno ještě rozšířit o vakcinaci proti tetanu, psincovému kašli a borelióze.
Vakcinační schéma je variabilní v závislosti na typu použité vakcíny. V naší klinice používáme dvě značky vakcín, s nimiž máme velmi dobrou zkušenost a proto na ně nedáme dopustit. Jedná se o americkou vakcínu značky Versican a nizozemskou vakcínu značky Nobivac. Doplňkově pak využíváme pro vakcinaci proti vzteklině francouzskou vakcínu Rabisin Merial.
Oběma výše uvedenými vakcínami očkujeme dle následujícího schématu:
1.vakcinace
8 - 9 týdnů věku štěněte (vakcína Versican Plus DHPPiL4; Nobivac DHPPi + Nobivac Lepto)
2.vakcinace
11 – 14 týdnů věku štěněte (Versican Plus DHPPiL4/Versican Plus DHPPiL4R; Nobivac DHPPi + Nobivac Lepto/Nobivac RL v závislosti na věku)
3.vakcinace
12 – 24 týdnů věku štěněte (francouzskou vakcínou Rabisin Merial nebo Nobivac Rabies – pouze pokud štěněti nebylo v době 2.vakcinace minimálně 12 týdnů)
U obou vakcín je výrobcem deklarována až tříletá platnost vakcinace proti vzteklině, psince, parvoviróze a infekční hepatitidě. Proti leptospiróze a parainflunze je zapotřebí očkovat každý rok. Není však raritou, že někteří veterinární lékaři vakcinují celý komplet infekčních chorob i vzteklinu každoročně. V souvislosti s tím je zapotřebí mít na paměti, že některé země (zejména Rusko, Ukrajina, apod.) tzv. tříletou vzteklinu neuznávají. Z toho důvodu je dobré se před cestou do zahraničí vždy informovat o tom, jaká jsou pravidla a požadavky pro vstup se zvířetem do té dané konkrétní země.
Krátce po očkování může v místě aplikace vzniknout „boulička“, která může postupně měnit svou konzistenci. Nejedná se však o nic závažného, obvykle se sama do měsíce vstřebá. Zvíře může být rovněž pár dní po vakcinaci unavenější a mít sníženou chuť k jídlu. Toto vše je však zanedbatelný diskomfort ve srovnání s opravdovým onemocněním pejska jednou ze zmíněných chorob, neboť se jedná o onemocnění, která jsou velmi obtížně léčitelná.
Endoparazitika (odčervování)
Aplikaci preparátů proti vnitřním parazitům je jedním z nejdůležitějších preventivních opatření chovatele. U štěňat ve věku 2 – 12 týdnů je doporučeno odčervování každých 14 dní, následně do půl roku věku každý měsíc. Poté stačí po celý život pejska odčervovat s frekvencí 1x za 3-4 měsíce, pokud neuvidíte ve stolici psa některou z vývojových fází parazitů (pokud ano, je zapotřebí provést reaplikaci za dva týdny). Z preparátů máte na výběr mezi pastou do tlamy, tabletou či spot on kapičkami, které se jednorázově aplikují na kůži mezi lopatky. Alternativou k pravidelnému odčervování pejska je 2x-3x ročně nechat pejskovi otestovat trus (koprologie) na přítomnost parazitů. Pokud budou přítomni, veterinární lékař vám doporučí vhodné endoparazitikum. Pokud v trusu parazité nebudou, obejdete se bez aplikace odčervovacích prostředků.
Ektoparazitika
S odčervováním poměrně úzce souvisí i preventivní ošetření proti vnějším parazitům, neboť existují preparáty, které jsou funkční proti oběma těmto skupinám zároveň. My jsme si v tomto směru oblíbili ochucené tablety Nexgard spektra. K ochraně před blechami a klíšťaty, jakožto nejčastějšími endoparazity, doporučujeme ověřené tablety Bravecto (chrání 3 měsíce), Nexgard (chrání 1 měsíc), spot on pipetu Vectra 3D (chrání 1 měsíc, má repelentní funkci), stále ještě funkční spot on Advantix a obojek Foresto (chrání 7-8měsíců, má repelentní funkci).
Mléčný chrup
Výměna mléčného chrupu za trvalý probíhá přibližně mezi 4. a 6. měsícem věku. O pejscích v tomto věku rádi s láskou říkáme, že vypadají jako malé piraně, neboť u nich probíhá výměna tím způsobem, že vedle mléčných zubů vyrůstají zuby trvalé. Z toho důvodu mají na přechodnou dobu dvojitou řadu zubů. Tím se odlišují od člověka - u nás nový zub vytlačuje zezdola ten starý (mléčný). Obecně platí, že v období přezubování je zapotřebí, aby měl pejsek k dispozici dostatek pevných, ideálně gumových hraček. Právě jejich okusování napomůže rozkývání zoubků a jejich následnému vypadnutí. Pokud mléčné zuby nevypadnou včas, tzn.do 7./8. měsíce věku, mohou mít vliv na finální podobu trvalého chrupu. Z toho důvodu je toto zapotřebí ohlídat a to zejména u menších plemen, která k tomu mají obecně predispozice. V případě, že mléčné zuby skutečně nevypadnou včas, je zapotřebí jejich chirurgické odstranění v mírné celkové anestesii.
Pár praktických rad na konec
Štěňátko je malý zvídavý tvor, kterému musíme vysvětlit, co chceme, aby dělalo a co ne. Ono neví, že lidské boty nejsou hračkou určenou pro něj, že se loužičky dělají pouze venku, nikoliv doma, ani že lidské ruce není možné okusovat se stejnou razancí jako klacek či hračku. Nezáleží na velikosti, vždy je zapotřebí nastavit pravidla a vytyčit meze, aby vám spolu dohromady bylo dobře.
Prozkoumávání okolního světa prostřednictvím svých zoubků je pro pejsky naprosto přirozená, avšak pro člověka většinou nežádoucí věc. Proto je zapotřebí pejskovi vždy zajistit dostatek vlastních hraček a pomůcek, na kterých se vyřádí a váš cenný nábytek tak nechal bez povšimnutí. V tomto směru je vždy funkčnější namísto trestání volit pozitivní přístup a pejska unavit fyzicky (procházkou, hraním s ostatními pejsky apod.) či psychicky (hlavolamy), protože unavené zvíře je hodné zvíře.
Nechat si prohlédnout ouška, ostříhat drápky, kouknout do tlamy, ukázat zuby. To všechno jsou úkony, které je dobré trénovat s pejskem již od útlého věku a to nejlépe s pomocí pamlsků – na ty štěňátka slyší. Do budoucna Vám tento trénink velmi usnadní společné životní fungování.

Poslední rada na závěr - buďte svému pejskovi životním průvodcem. 😊